|
|
Formování blastému při procesu regenerace končetiny u obojživelníků
Paušlyová, Lucia ; Tlapáková, Tereza (vedoucí práce) ; Paňková, Daniela (oponent)
Úplná regenerace končetiny je doménou některých obojživelníků. Ocasatí obojživelníci mají schopnost regenerace amputovaných končetin po celý život. I bezocasí obojživelníci ovládají úplnou schopnost regenerace končetin po amputaci, ale pouze v larválním stádiu. Klíčovým dějem při regeneraci končetin je formování masy nediferencovaných buněk nazývaných blastém. Na tvorbě blastému se podílí mnoho buněčných typů, přičemž stěžejní roli hrají svalová tkáň a dermální fibroblasty. Dalším z klíčových faktorů pro vznik a růst blastému jsou nervy v místě poranění a jimi produkované neurotrofní faktory. Za posledních 20 let byl učiněn značný pokrok v používání různých specifických genů, díky nimž je možné sledovat osud buněk blastému.
|
|
|
Formování blastému při procesu regenerace končetiny u obojživelníků
Paušlyová, Lucia ; Tlapáková, Tereza (vedoucí práce) ; Paňková, Daniela (oponent)
Úplná regenerace končetiny je doménou některých obojživelníků. Ocasatí obojživelníci mají schopnost regenerace amputovaných končetin po celý život. I bezocasí obojživelníci ovládají úplnou schopnost regenerace končetin po amputaci, ale pouze v larválním stádiu. Klíčovým dějem při regeneraci končetin je formování masy nediferencovaných buněk nazývaných blastém. Na tvorbě blastému se podílí mnoho buněčných typů, přičemž stěžejní roli hrají svalová tkáň a dermální fibroblasty. Dalším z klíčových faktorů pro vznik a růst blastému jsou nervy v místě poranění a jimi produkované neurotrofní faktory. Za posledních 20 let byl učiněn značný pokrok v používání různých specifických genů, díky nimž je možné sledovat osud buněk blastému.
|
|
|
Transport 2,4 - dichlorfenoxyoctové kyseliny v explantátech okurky seté (Cucumis sativus L.)
Hajdamachová, Iva
K experimentu byly použity třícentimetrové segmenty hypokotylů okurky seté (Cucumis sativus L.) kultivované na MS mediu a na indukčním mediu s přidanými růstovými regulátory. Snahou bylo prokázat bazipetální transport 2,4-dichlorofenoxyoctové kyseliny (2,4-D) v hypokotylech. Transport 2,4-D byl detekován pomocí morfologického hodnocení všech variant experimentu, stanovením hmotnosti sušiny a stanovením distribuce 14C-aktivity po příjmu 14C-2,4-D z kultivačního média. 2,4-D indukovala tvorbu kalusu v hypokotylech kultivovaných na indukčním mediu i v hypokotylech subkultivovaných po 3 a 6 dnech na MS medium. Největší kalus se tvořil na bazálních částech hypokotylů, což potvrdilo bazipetální transport 2,4-D. V průběhu kultivace hypokotylů byla nalezena bazipetální distribuce 14C-aktivity pocházející ze 14C-2,4-D. Na hypokotylech kultivovaných na MS mediu se úspěšně vytvořily kořeny na jejich bazálních částech, avšak u varianty subkultivované na MS medium po 3 dnech byly vzniklé kořeny mohutnější.
|
host ::
RSS.